Akvarijní krevety

 

 

V poslední době se i do akvárií běžných akvaristů dostávají čím dál tím častěji sladkovodní krevety.

Obecně se tvrdí že chov akvarijních krevet je mnohem náročnější než chov akvarijních ryb.

Ale vzhledem k tomu kolik druhů krevet existuje je toto tvrzení velmi nepřesné. Do našich akvárií

se dostávají velmi nenáročné krevety jako například neocaridina heteropoda, nebo její mezi velmi oblíbená

červená forma (neocaridina heteropoa var. Red) známá pod názvy „red cherry“ nebo „red fire“. Těmto krevetám

postačí i velmi malá akvária, osobně je úspěšně chovám ve 12 litrovém akváriu. Další velmi oblíbenou

krevetou je caridina cf. cantonesis „Crystal red“, která je velmi rozšířená především v Americe a v Německu,

kde šlechtěním vznikají stále nové barevné variety.  Tyto krevety jsou však na chov a odchov podstatně

náročnější než výše zmíněná neocaridina heteropoda.

 

Většina běžně chovaných krevet se rozmnožuje jednodušší formou. To znamená že z oplodněných vajíček,

která samice nosí přibližně 28 dní na plovacích nožkách(pleopody) umístěných pod ocáskem se líhnou přímo dospělci,

larvální stádium tedy chybí. Prudkými pohyby pleopodů samice vajíčka „naklepává“, čímž kolem nich vyvolává

proudění vody a zajišťuje jim tak dostatečný přísun kyslíku.

 

Některé krevety jako například filtrující krevety

(např.: atyopsis molucensis nebo atya gabonensis)se množí složitějším způsobem. Z vajíček se líhnou larvy,

které ke svému vývoji potřebují brakickou nebo slanou vodu a a v průběhu vývoje se žoví zůznými druhy mikroplanktonu.

Kvůli tomu je amatérský odchov nemožný a tak všechny u nás prodávané druhy těchto krevet pocházejí z odchytů.

K této skupině patří také kreveta caridina multidentata obecně známá jako caridina japonica často nazývaná Amano schrimp,

pojmenovaná po jejím propagátoru, japonci Takashi Amano. Tato kreveta je velmi oblíbená díky tomu, že zkonzumuje

téměř všechny druhy řas. Při nedostatku potravy se však může chovat jako predátor a je schopná ulovit menší krevety.

 

  Caridina multidentata

 

 

Sladkovodní krevety můžeme rozdělit na tři základní skupiny podle jejich stylu života

a adaptace na jejich životní prostředí.

 

1. řasožravé krevety(někdy označované jako trpasličí krevety)

Jde o nejčastěji chované krevety, dorůstají přibližně 2-4 centimetrů, jsou mírumilovne a vyšlechtěné formy

jsou nádherně zbarvené. Konzumují především řasy, které uždibují prvními dvěmi páry kráčivých končetin,

které mají zakončené drobnými klepítky. Přijímají všechny druhy sušených krmiv pro akvarijní ryby.

Patří sem rody caridina a neocaridina, které žijí ve sladké vodě a rod halocaridina, který žije v

brakické vodě.

 

 

Caridina sp. „Blue tiger“

 

 

2. klepítkaté krevety(velkoramenné krevety)

tyto krevety dorůstají zpravidla 8-15cm, ale například macrobrachium rosenbergii může dorůstat až 30cm.

První pár kráčivých končetin mají přeměněn na poměrně robustní klepeta.

Jsou to predátoři, pokud jsou v jedné nádrži spolu s rybami a nejsou dostatečně krmeny, bez problému

si uloví některou z ryb. Do této skupiny patří především krevety rodu macrobrachium.

 

 

3. filtrující krevety

Jde o skupinu krevet, které se přispůsobily  životu v rychle proudících řekách. První dva páry nohou

mají zakončeny vějířkovitými útvary, kterými zachycují kousky potravy unášené proudící vodou.

Některé druhy (např.: atya gabonensis) mají extrémně vyvinuté kráčivé končetiny aby byly schopné udržet se

v opravdu rychlém proudu horských říček. Sem patří rody atya, atyopsis a atyoida

 

  Atya gabonensis - modrá forma

 

 

Krevety chovám ve dvou akváriích. Ve 12 litrovém mám neocaridina heteropoda „red cherry“, které se mi bez

problému množí. Ve druhém 37 litrovém akváriu mám neocaridina palmata, které se mi nepodařilo rozmnožit,

pravděpodobně je všech 5 kusů stejného pohlaví, a to samci. Dále v tomto akváriu mám caridina cf. cantonesis „Crystal red“

a caridina sp. „bee“ nebo caridina sp. „bumblebee“. Ačkoli caridina sp. „bumbleee“ a caridina sp. „bee“ vypadají

téměř stejně jedná se pravděpodobně o úplně jiné rody.

 

Vědecké názvy a druhové určení některých krevet je dosud velmi nejisté, protože s novými poznatky se taxonomie

těchto nádherných korýšů neustále přepracovává a upravuje. Proto se často používá zkratka cf. Která vyjadřuje,

že název není jistý, ale daná kreveta je velmi podobná druhu s tímto jménem.